Víra, která dává klid V dnešním světě, kde vládnou technologie, algoritmy a umělá inteligence, je snadné zapomenout, že existuje něco, co nás všechny přesahuje. Něco, co nelze změřit ani vyjádřit slovy. Něco, co se jmenuje duše. Věřím na duši. Věřím, že je nesmrtelná a nezničitelná. A že to, co dělá člověka člověkem, není jen tělo a mysl, ale něco hlubšího, co nás přesahuje. Možná AI jednou dokáže přemýšlet a cítit. Možná bude umět všechno, co umíme my. Ale nikdy nezažije to, co dělá náš život opravdovým – bolest, radost, lásku, strach. To všechno, co nás formuje. A víš co je na téhle víře nejlepší? Až jednou odejdu, buď zjistím, že jsem měl pravdu – a pak mě čeká něco krásného. A nebo – a to je taky možnost – zjistím, že smrt je konec a že po ní už nic není. Ale v tom případě mi to stejně bude jedno. Protože budu mrtvý. Tak nebo tak, ta víra mi dává klid. A jistotu, že teď – v tomhle okamžiku – žij...
